Jak vznikají střihy a návody (na Prošikulky.cz)

Péťa  ·  13.1.2021  ·  3 minut čtení

Ať už sledujete mé stránky dlouho nebo krátce, možná vás napadla otázka, jak to celé vzniká. Než se podíváme do zákulisí, dovolím si malé shrnutí:

  • První článek o šití jsem pro své stránky napsala v srpnu 2014.
  • K dnešnímu dni (18.1.2021) jsem pro web Prošikulky.cz napsala více než 600 článků s návody na šití, pletení, háčkování a další tvořivé nápady.
  • Vytvořila jsem více než 150 střihů.
  • Provázím šitím tisíce nadšenců nejen v Česku, ale i v zahraničí.
  • Můj nový šicí stroj (který jsem dostala od Honzíka před necelými pěti lety) mi ukazuje, že jsem na něm za tu dobu ušila více než 1,5 milionu stehů.

No a když už jsme u toho shrnutí, dovolím si i malé chlubení:

Jak vznikají střihy a návody Prošikulky.cz

Zkrátka a dobře, leccos jsem s tím šitím zažila a jestli vás zajímá, jak všechny ty mé návody a střihy vznikají, mám pro vás dnes malé nakouknutí za oponu.

1

Nápad. Občas se mě lidé ptají, kam na všechny ty nápady chodím. Popravdě, sama nevím. Všechno to ke mě připlouvá samo. Večer uléhám a v hlavě se mi honí myšlenky doslova k nezastavení. Ráno vstávám a jsem plná plánů. Až někdy nevím, s čím začít. Může to znít pohádkově, ale pravdou je, že taková nepředvídatelná inspirace je dost vrtkavá. Čas od času si říkám, co budu dělat, až jednou ta studnice nápadů vyschne? Nebo jestli upadnu do letargie, až si plně uvědomím, že nápadů mám na několik životů dopředu a i kdybych se rozkrájela, nestihnu jich realizovat ani polovinu?

2

Ukládání. Ještě donedávna jsem nosila nápady především v hlavě. Myslela jsem si, že čmárání nápadů na papír nebo do nějakého poznámkového místa mi zabere drahocenný čas. Před pár týdny jsem však dospěla k závěru, že jestli budu všechny nápady, plány a úkoly nosit v hlavě, tak mi ta hlava brzy exploduje. Začala jsem nápady sypat ven.

Jak vznikají střihy a návody Prošikulky.cz

Skici na papír i do iPadu. Poznámky do bloku i do telefonu...

3

Třídění. Nápadů mám na rozdávání, proto je jejich třídění důležité. Dokud jsem vše nosila v hlavě, dennodenně, minutu za minout, mi v mozku běžela analýza toho, co je dobré udělat a co ne. Z těch dobrých nápadů je třeba vytáhnout ty, které dávají v nejbližších týdnech smysl a každému takovému úkolu nebo nápadu ještě navíc přiřadit prioritu. Abych věděla, s čím začít a co bude následovat. S uložením všech myšlenek na papír a do poznámkových míst se tyto rozhodovací operace dělají mnohem snáz. Mám před sebou seznam kartiček s nápady a ty mezi sebou jednoduše přesouvám. Nemusím tak stále držet v hlavě, co jsem chtěla udělat a v jakém pořadí. Mám volnou kapacitu na tvoření i nové nápady. Myšlenky mi nepobíhají chaoticky sem a tam a samotný proces je pro mě jednodušší. Zkrátka se snažím vnést do svého kreativního zmatku trochu toho řádu.

4

Start. Když mám před sebou pevné body pro následujících několik týdnů, jdu a splním je. Zní to jednoduše. Proveditelnost už tak snadná ale není. Překážek mám hned několik. Tou největší jsou opět nápady. Tím, že ty stávající už nenosím v hlavě, vzniká prostor pro generování dalších a dalších. Což by mohlo sklouznout k tomu, že bych se jen povalovala v křesle a zbůhdarma vymýšlela stále něco nového. Namísto toho, abych dokončila, co jsem si předsevzala. Stejně jako nemám recept na to, kam chodit na nápady, nemám ani recept na to, jak se každé ráno přinutit vstát a makat jako ďábel. I přesto, že nad sebou člověk nemá šéfa nebo bič. Myslím, že jádro pudla bude někde v obrovském nadšení pro věc. Kdy se člověk dostane do stavu cesta je cíl a na téhle cestě je ochotný šlapat dlouhodobě, přes všechny nástrahy i neúspěchy. Zároveň je do věci natolik upřímně zakousnutý, že neupadne do stereotypu a koníček mu nezevšední.

5

Akce. Při samotném tvoření (šití, focení, psaní návodů, konstrukci a testování střihů) zaznamenávám ještě jednu potíž - držet se plánu. Znáte výraz vyšinout z tématu? Používá se v literatuře. Spisovatel začne psát na určité téma a natolik se nechá unést, že ani nedokončí původní myšlenku a pouští se do dalších navazujících témat, jak mu myšlenky nekontrolovatelně letí hlavou. Takový text začnete číst a o sto stran později si říkáte "Moment, moment, kde jsme to začali? A kam se ztratil ten fešák z první kapitoly, který vypadal jako hlavní postava? A kde se tu vzali ti netopýři?" Já jsem typický příklad tohoto jevu. Když se nechám unést, často se po nějaké době ocitnu úplně jinde, než kam jsem původně směřovala. Ať už jde o mluvení, psaní, nebo šití. Tento způsob kreativního myšlení mi při tvorbě pomáhá, ale jen do určité míry. Často mi pod rukama vzniknou věci, které jsem sama na začátku ani nečekala. Vytvořím třeba spontánně neplánovaný střih. Při focení a psaní návodu se ale musím držet původního záměru, aby pro vás byl postup jasný a srozumitelný. Tady už není prostor pro nahodilé nápady a rozpustilé myšlenky vytržené z kontextu.

Když se vrhám na uskutečnění plánů, začínám v konstrukčním programu. Narýsuji si hrubé základy střihu, hlavní siluetu. Snažím se držet původního plánu, ale ne vždy se mi podaří udržet kreativitu na uzdě. Podle tohoto prvotního nástřelu střihu ušiju zkušební model. Otestuji padnutí střihu a hodnotím splnění mých očekávání, co se vzhledu oblečení týká. Ve chvíli, kdy jsem se základnou střihu spokojená, sedím opět u rýsovacího programu a hraju si s detaily (počet a rozmístění kapes apod.). Když se mi něco nezdá, vracím se zpátky ke konstrukci a střih ladím do té doby, dokud zkušební model nesplňuje všechny mé požadavky. Pokud mám i sebemenší pochybnosti, střih se do prodeje nedostane. Postupné vymazlování střihu trvá i několik týdnů. U jednoduchých střihů třeba jen týdny dva, u složitých střihů je to týdnů více. Tento proces je velmi časově náročný. Protože si však trvám na precizním výsledku, nehledám zkratky.

Pak se pouštím do šití finálního modelu se všemi propracovanými detaily. Pečlivě kontroluji, jestli je skutečně vše na oděvu i na střihu tak, jak má. Následně šiji druhý konečný model, při kterém fotím postup šití krok za krokem. Tato část práce je náročná nejen po stránce časové, ale také kreativní. Nesmím se nechat unést, abych postupně ze střihu neudělala několik dalších modelů. To bych se nikdy nedobrala konce. Navíc je potřeba být stále plně ve střehu, abych omylem neušila několik kroků naráz a nezapomněla některý z nich nafotit. Pokud by v návodu nějaký krok chyběl, byl by návod na šití méně názorný a nepřehledný.

Jak vznikají střihy a návody Prošikulky.cz

V šuplíku mám mnoho nápadů, které zatím čekají, až se k nim dostanu (pár z nich je na tomto obrázku). Odložených mám také spoustu střihů, na kterých jsem strávila týdny práce a přesto jsem s nimi nebyla stoprocentně spokojená. Proto se tyto střihy zatím do prodeje nedostaly. Není mi líto času, energie ani materiálu, který jsem na šití a konstrukci obětovala. Je to tvůrčí proces a při něm je potřeba počítat s tím, že každá věc má svůj čas.

Odložené modely, střihy i návrhy čas od času vytáhnu opět na světlo a zkouším je doladit. Některé střihy si tak nakonec místo na slunku vybojují, jiné stále čekají v šuplíku, až je přepracuji do takové podoby, se kterou budu 100% spokojená.

Když mám hotovou konstrukci střihu i focení návodu, fotím finální produktové fotky. Občas fotím samu sebe na samospoušť nebo před zrcadlem, jindy poprosím Honzíka, aby mě vyblejsknul. Poslední dobou často modely fotím přímo na krejčovské panně. Výsledek mi přijde méně rušivý, než když se na fotce šklebím, nebo stojím křivě - strhávám tak na sebe nechtěnou pozornost, která by se měla upínat k oblečení a ne ke mně.

Jakmile mám všechny fotky z procesu i hotového modelu pohromadě, sedám k počítači a vrhám se na export střihů z konstrukčního programu. Následuje kreslení technických nákresů. A potom se pouštím do psaní foto návodu.

Jakmile je hotový i návod, dám dohromady všechny důležité informace a vložím je do informačního PDF. To přibalím k vyexportovanému střihu.

Následně na stránkách vytvořím produkt, kam nahraji všechny důležité fotky, střih a vepíšu potřebné informace.

V tuto chvíli je již vše připravené. Pročtu si po sobě texty, publikuji návod a pustím střih do prodeje. A potom si mohu jít na chvilku sednou a dát si kafe.

6

Sumář. Takže si to shrňme. Mám v hlavě nápad. Hodím ho na papír. Nápady roztřídím, některé se realizace dočkají, jiné jsou naopak u ledu. Když se vrhám na uskutečnění plánů, začínám v konstrukčním programu a následně našívám zkušební modely. Ty testuji až do chvíli, kdy jsem s oblečením 100% spokojená. Pak šiji finální modely, fotím detailní postup šití. Následně dám dohromady fotky, vyexportovaný střih a je to. Chce to jen několik týdnů mravenčí práce a do toho se nezbláznit ze všech těch dotazů a operativních prací kolem webu. :) S dotazy k objednávkám i operativou mi hodně pomáhá manžel Honzík. Na šicí dotazy však odpovídám přímo já.

♥ A proč to všechno vlastně dělám? Abych obohatila život sobě i ostatním tvořivým nadšencům. Abych umožnila tisícům z vás mít dobrý pocit z vlastnoručně odvedené práce. Abych pomohla lidem najít ztracený respekt k práci i času ostatních...


Pokud vás tento článek zaujal a chcete se o mně dozvědět více, můžete se prolouskat tímto delším článkem:
Petra Davídková - Můj příběh mezi látkami a nitěmi

Mějte se krásně, Peťa


Sdílejte radost ze šití

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli pomocí sociálních sítí nebo mi napište komentář dole pod článkem. Budu ráda za každou zpětnou vazbu. ♥


Střihy zdarma

Víte, že na těchto stránkách najdete také střihy zdarma ke stažení?


A víte, že jsem napsala knihu, ve které se dělím o své tipy k šití?


Podpořte Prošikulky.cz

Nákupem mých střihů v e-shopu podpoříte chod těchto stránek (bez otravných reklam) se spoustou kvalitních návodů na šití zdarma.

Další články v kategorii