Lemování průkrčníku (výstřihu)

Zuzko v podstatě ano, je to jak říkáte, jen ta terminologie se používá trochu jinak. Tričko polohujete tzv. "po niti" tedy po délce látky, aby bylo pružné v šíři. Proužek stříháte po šíři látky, po tom pružném směru. Takže ano, myslím, že to myslíte správně, jen jsem chtěla upřesnit správnost názvosloví, abychom se do toho případně později nezamotaly nebo abychom nepopletly někoho dalšího. :) Mějte se hezky, Peťa

Dobrý den,

toto je poměrně častý jev a je způsobený přílišným vytažením látky. Pokud se proužek úpletu či nápletu našije jednoduše do lícové strany okraje. Dostane při tom proužek dost zabrat a ve švu se látka "jakoby natáhne" - resp. ztratí schopnost se smrknout do původního stavu. Pokud proužek úpletu či nápletu nenatahujete vůbec, pak po našití působí vytahaně - je zvlněný a nevzhledný. Proto i v místech jako jsou spodní lemy, je potřeba proužek lehce natahovat. Opravdu jen zlehka, ale určitě ho nenechat jen tak nenatažený. Při následném proštepování proužku nebo dílu podél proužku dostane látka opět znovu šitím hodně zabrat. A ono vytažení nebo zvlnění se tím ještě více umocní.

V tomto případě pomůže snížení přítlaku patky, ale pokud jej na stroji nemáte, zkuste se podívat po tzv. kráčející patce. K většině strojů je možné ji dokoupit. Kráčející patka pomáhá posouvat vrstvy látky a nedochází tak k jejich nechtěnému vytažení. 

Lemování proužkem doporučuji ale používat spíše jen u výstřihu a vnitřních křivek. 

U vnějších oblouků, jako je například lem sukně apod., se doporučuji tomuto typu lemování vyhnout. Ze své podstaty by totiž samotný přehyb proužku (složeného na polovinu) musel mít z technického hlediska delší obvodovou trajektorii než střižní okraje proužku, což je při šití v domácích podmínkách velmi obtížné a zvládají ho opravdu jen profíci.

Přikládám jednoduchý nákres křivek, abyste věděla, co mám na mysli pod pojmem vnitřní a vnější oblouk.

Červeně je vždy samotný kraj lemu, tedy přehyb proužku. Modře je znázorněn střižní okraj proužku. U vnitřních oblouků (jako je výstřih), kde lem jde uvnitř lemovaného dílu, je délka kraje lemu kratší, než jsou střižní okraje proužků - tzn. proužek při našívání do oděvu natahujeme.

U lemování vnějšího oblouku, jako je například spodní kraj rozšířené sukně (lem jde vně lemované části oděvu), je naopak červená linka delší, než modrá. V takovém případě by se při šití proužek natahovat neměl vůbec, naopak by se měl pod patku nabízet více, než samotný kraj sukně.

V případě rovné linky, jako například u rovného trička by teoreticky nemělo dojít k žádnému natažení proužku, protože se délka červené i modré linky rovnají. Z praxe ovšem víme, že se pružné látky při šití namáhají a proto v takovém případě proužek při šití nepatrně natahujeme, jinak by se během šití zvlnil a vytahal.

Snad Vám to alespoň trochu pomohlo.

Hezký den, Peťa

Dobrý den,

moc děkuji za milou zprávu i zaslané fotku. K Vašemu dotazu ohledně průkrčníku. Podle fotek to opravdu vypadá, že je lem v zadním dílu příliš stažený a v předním naopak volný. Délku proužku bych raději nezkracovala, spíš bych ji doporučila při šití lépe rozmístit. V zadním dílu, kde je křivka průkrčníku mělká, není potřeba proužek natahovat tolik, naopak průkrčník v předním dílu je křivka s velkým zaoblením a tady je potřeba proužek úpletu natahovat naopak více. Zkuste se prosím podívat v tomto vlákně poradny na nákresy výše. Dotaz se sice týká něčeho malinko jiného, avšak princip je velmi podobný. Pro Vás jsou důležité především oba nákresy, kde je vidět, jak se proužek při lemování různých křivek musí chovat, aby nezdeformoval lemovaný kraj. Nákresy by Vám mohly pomoci s představou o tom, jak a jak moc v konkrétním místě proužek úpletu při lemování natahovat.

Mějte se hezky, Peťa